Kostel sv. Bartoloměje

 

První kostel byl v Kostomlatech vystaven již záhy. V pamětní knize z roku 1736 je popsán vzhled tehdejšího kostela, i když nevíme, zda to byl ten úplně původní, či byl v průběhu oněch min. 400 let nějak přestavován. Tehdejší kostel stál na tomtéž místě jako dnes, byl však o dost menší než ten současný. Byl zděný, krytý kůrkami a měl 8 oken a dvoje dveře.

 

V letech 1776 - 78 byl vystaven nynější chrám Páně, v pozdně barokním slohu. Autorem architektonických plánů i vnitřní výzdoby byl Jan Quirinius Jahn, člen vídeňské akademie.

 

Kostel je bez věží, pouze nad presbytářem je sanktusníková věž, dnes již bez zvonu, který byl zrekvírován za 2. světové války.

 

Disposice kostela je jednolodní, s kulovou klenbou, na západě a na východě je prostor zúžen do chrámové předsíně, resp. do presbytáře. Nad předsíní je tzv. kůr (kruchta), kde jsou umístěny varhany - v barokní skříni se nachází romantický nástroj od firmy Tuček z Kutné Hory z počátku století.

 

Celý kostel je bohatě vyzdoben, zvláště na klenbách, freskami s výjevy ze života sv. Bartoloměje. Také hlavní oltářní obraz je vytvořen al fresco na východní zdi presbytáře a znázorňuje mučednickou smrt apoštola Bartoloměje.

 

Nejnovějším zařízením jsou prvky nové liturgické úpravy (obětní stůl a ambon) pocházející ze 70. let 20. století, které zhotovil místní truhlář p. Karel Hron.

 

K areálu kostela patří rovněž hranolová, původně dřevěná, dnes zděná, zvonice, ve které jsou zavěšeny dva zvony: větší, asi 600 kg těžký, laděný do Es, z roku 1564 a menší, asi 300 kg těžký, laděný do c, z roku 1859.